Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Pololetní bilance

Jihočeská brigáda mívá většinou týdenní soustředění s minimem zkoušek, které zcela pochopitelně přinášejí do letní pohody i určitou nervozitu.


Pololetní bilance

V letošním roce ale bylo po výcvikové analýze přikročeno k bilanci pololetního výcviku a týdenní pobyt měl za úkol vyhodnotit s využitím cizích rozhodčích systematickou přípravu většiny členské základny. Při 70členné brigádě je zcela logická nestejná úroveň ve věku psů a jejich vycvičenosti, takže padesát účastníků soustředění se profilovalo do pěti zkouškových akcí. Soustředění prakticky začínalo bez přípravy zkouškami ZZP2 a končilo soutěží Bohemia Cup RHW. V průběhu týdne se pak konaly ZZP1 se ZZZ, ZTV1, ZVP1 a ZVP/C. Samozřejmě nebyli všichni úspěšní, ale přesto mohli všichni rozhodčí konstatovat velmi slušnou úroveň předváděných výkonů. Zvýšená aktivita členů několika brigád ve výcviku je v současnosti velmi pozitivním jevem a vedením svazu kvituje tento trend s povděkem. A to zejména v souvislosti se snahami některých jedinců, snažících se o rozkol a šíření zcela neopodstatněných negativních tendencí. Skoro ve všech případech se vždy jedná o neúspěšné psovody, svalující vlastní neschopnost na cokoliv a kohokoliv. Na druhou stranu je nesmírně povzbuzující pocit sounáležitosti k dobrému kolektivu, který je nesmírně silným faktorem v těch nejsložitějších životních situacích. Budiž příkladem pár řádek od členky, převzatých z privátní sekce stránek JČZBK a hovořících silným citovým nábojem, které si dovolím ocitovat:

Všem bych vám moc chtěla poděkovat za vřelé a milé přijetí, které jsem po mateřské pauze nečekala. Ač jsem na tábor dorazila později, tak jsem si připadala, jako bych žádnou pauzu nikdy neměla a patřila k vám odjakživa. Není jednoduché se vrátit a fungovat jako dříve, teď už to tak nejde a nějakou dobu ještě nepůjde, ale o to více budu jezdit a těšit se na další a další společné akce, které nás čekají.
Největší zásluha a mé velké díky patří člověku, který mi strašně moc pomohl, když jsem byla na úplněm dně a nemohla jsem se dostat nahoru. Bohužel život i osud je někdy opravdu hodně krutý, ale když máte kamarády, kteří jsou vám v té těžké chvíli schopni a ochotni pomoci, pak jde vždy všechno snáze. Proto nikdy neodmítejte pomoc druhých, protože ve dvou se to opravdu lépe táhne ! Jardo, strašně moc děkuji !

Možná, že Šárka i trošku přehání, důležité ale každopádně je především to, co člověk cítí. Pokud ho to do kolektivu nepudí a netáhne, neměl by se nikdo k nějaké "povinné" účasti rozhodně nutit. A těch, kteří důvěřují, pomáhají a jsou dostatečně lidsky tolerantní, je díky bohu v Jihočeské brigádě stále dost. Díky, přátelé, nejen za ten jeden týden a pokud to půjde, zůstaňte takoví...


Autor: Jaroslav Sedlák
Datum: 26.7.2011 - 10:51
Zhlédnuto: 9572x
Akce s článkem
Sdílet na Facebooku Doporučit známému Vytisknou článek
Podobné články